Šít jsem začala už na základní škole a můj sen byl, pokračovat na textilní škole. Chtěla jsem se naučit šít profesionálně. Už tenkrát jsem snila o svojí módní značce. Ne vždycky se všechno realizuje hned. Někdy je cesta trnitá, zdlouhavá a mezitím se naučíme spoustu věcí, které se nám na cestě ke splnění snu velice hodí. Začínala jsem s šitím jako samouk, s časopisem Burda a stařičkým šicím strojem Bobbin.
Život mě zavedl na jinou cestu a já po ní šla. Nebyla to cesta přímá, ale celou dobu jsem věděla, že se stejně k oděvní tvorbě a vlastní autorské značce dostanu. Mezitím jsem vystudovala ekonomickou školu a při nudných hodinách účetnictví jsem si představovala, co si ušiji. Tenkrát jsem šila podle Burdy jako samouk a byla to pro mě důležitá škola. Všechno jsem si zjišťovala sama, metodou pokus omyl. Byla to 80. léta a nebyl internet, tak jsem byla odkázaná na časopis Burda a intuici. Měla jsem stařičký šicí stroj, jen rovnosteh, bez entlování. Už tenkrát vznikaly originální kousky, které se daly nosit.
Stařičký Bobbin jsem nahradila Veritaskou, na kterou jsem si vydělala na brigádách. Tím se kvalita šití rozhodně posunula.
Na sebe jsem si šila téměř všechno, protože v té době nebylo normálně dostupné nic, co by se mi líbilo. Osmdesátky to byla moje škola šití. Když se ohlédnu zpátky, tak se z dnešního pohledu nosila fakt šílená móda. Ale já ji milovala. Dokonce před pár lety si kamarádka půjčila v knihovně Burdu z osmdesátek. Byly to vážně šílené modely :-).
Hlavní bylo, že jsem nosila úplně odlišné oblečení, než jaké se dalo běžně koupit. A to mě naplňovalo.
Jak život ubíhal, střídala se období, kdy jsem šila, kdy jsem tvořila úplně něco jiného a pak zase přišlo období, kdy jsem šila. Když přišly devadesátky, vypadalo to, že je trh s oblečením přeplněn a nevyplatí se šít. V té době jsem šila hlavně na malou dceru a občas jsem vyfikla nějaký ten kousek pro mě.
Určité období mě více než šití lákaly jiné možnosti kreativního vyjádření. Ulítávala jsem na malování na hedvábí a zapojila i dcery. Uspořádala jsem i několik kurzíků malování na hedvábí. Lákaly mě košíkářské techniky a tím jsem si splnila sen, vyrobit proutěný kočárek na panenku pro dceru. Období korálkování bylo také velmi silné a návykové. 🙂 Určitý čas jsem se zabývala paličkovanou krajkou. Dělala jsem počítačovou grafiku a chvíli pracovala jako grafička. Vyzkoušela jsem si různé obory, které mi daly cenné zkušenosti a nyní je mohu krásně využít. Každá nová zkušenost byla a je vždy obohacující.
Návrat k šití
Návrat k intenzivnímu šití přišel před několika lety. Šila jsem si nový šatník, protože už jsem dlouho toužila mít zase ve skříni ručně ušité oblečení, aspoň pár kousků. V této době už se blížilo moje významné kabelkové období, nový profi šicí stroj.
Byly jsme tři kamarádky a naše značka Original kabelky. Intenzivní doba, kdy vzniklo spousta krásných kabelek, každá byla jiná, originální. Na období začátků šití kabelek ráda vzpomínám. Měly jsme spoustu hezkých zážitků a byla to obrovsky tvořivá doba. Před pár lety jsme se rozhodly, že půjdeme každá svojí cestou a Original kabelky jsme zrušily. Potřebovaly jsme změnu a každá jsme se chtěla posunout dál a blíž ke svojí značce.
Přišlo období, kdy jsem si řekla, že pokud nepřijde nápad na kabelku, která by se dala vyrábět ve více kusech, originální a super nápad, tak už nebudu kabelky šít. Taky jsem na pár let s kabelkami přestala a to jsem ještě netušila, jak blízko nové kabelce jsem.
Značka Cyklamen
Přišlo to nečekaně, nenápadně a intenzivně. To si přečtěte v článku Jak vznikala kabelka Cyklamenka. Bude mít více dílů a postupně vás seznámím s nápadem, vývojem a následnou výrobou kabelky.
Vytvořila jsem autorskou značku Cyklamen.
Značka měla vystihovat moji tvorbu i moji esenci. Zabývám se více věcmi, než je šití, a potřebovala jsem všechny projekty propojit na jednom webu. Vyslala jsem pocit, že by to měla být květina. Za nějakou dobu se stala zajímavá věc. Dcera mi udělala kávu, nechala v hrnku lžičku a na pěně se objevil květ. Hned nás napadlo, že je to zajímavé znamení, a kávu jsem vyfotila. Pak jsem zjistila, že se květ nápadně podobá květu bramboříku (latinský název Cyklamen). Je to květina, která mě přesně vystihuje. Několik let trvá, než se ze semínka vytvoří hlíza a pak teprve jsou vidět lístky a květy. Jednotlivé květy jako jednotlivé projekty a mají tvar takového plamínku.
